Lexi | Jak je to možné?

 Julie má syna Marka. Marek chodí do první třídy a učení mu jde. Škola ho natolik baví, že se těší až příjde domů a napíše si domácí úkoly. Dobrovolně se připravuje na další den. Sám si v matematice počítá příklady, které nejspíš bude počítat zítra v hodině, ve čtení si čte články do předu. Julie nemá problém s jeho docházkou ani známkama. Totiž neměla problém. Až do nedávna...

Byla půlka listopadu a Marek se ve škole zhoršil. Stalo se tak v podstatě ze dne na den. Julie nechápala, co se děje. Vždyť doma, když se s Markem učí, všechno umí. Marek na všechno pohotově odpovídá, čte dobře, s počítáním taky nemá problém. Že by se dělo něco ve škole? S ostatníma radičema se shodli na tom, že Markova učitelka je ráznější, ale to snad nebude hlavní důvod. Nebo že by se snad učitelky bál? Nevěděla. Během pár dní si Julii zavolala Markova učitelka. Julie tušila, proč si ji zavoala a doufala ve vysvětlení, co se děje s jejím chlapcem.
Když přišla na dohodnutou schůzku a posadila se, učitelka začala.
"Váš syn se mnou přestal komunikovat. Děje se snad něco ve vaší rodině?"
"Nic se neděje, všechno je při starém. Všimla jsem si, že se mu zhoršil prospěch a přemýšlím, čím to může být, ale na nic jsem nepřišla."
"Připravuje se do školy pravidelně?"
"Ano, každý den se spolu učíme a po této stránce se nic nezměnilo. Nechápu, co se děje."
"Je možné, že může špatně slyšet? Sice sedí v první lavici, ale když na něj mluvím, jako by mi nerozuměl. Prostě se na mě dívá, ale  nic neříká. Nijak nereaguje. Doporučila bych pro jistotu vyšetření na ušním, jestli nebude problém tam."
"Ale doma se nezdá, že by špatně rozuměl. Měl sice asi rok zpátky zanět ucha, ale to už je snad zahojené."
"Nejsem doktor, samozřejmě, nemůžu říct, jestli to mohlo mít následky. Ale ze zkušenosti vím, že když děti špatně rozumí nebo nechápou otázku, raději mlčí, než aby řekli, co se děje."
Julii to vrtalo hlavou. Může za to zánět, který měl Marek ještě ve školce? Přece jenom doma sedí spolu u jednoho stolu. Učitelka je od něho dál, i když Marek sedí v první lavici. Nebo že by učitelka špatně formulovala otázky a on nevěděl jak odpovědět? Doma si s Markem promluví a pro jistotu ho objedná i na ušní.
Doma se s Markem snažila mluvit. Chtěla vědět, co se ve škole děje, proč s učitelkou nekomunikuje. Je snad problém v tom, že se učitelka špatně ptá? Bojí se špatné známky, tak raději mlčí? Slyší dobře? Marek neodpovídal. Jen mlčky seděl a pochvilce se mu začaly po tvářích kutálet slzy. Julie byla bezradná. Musí počkat na ušní, snad pak bude vědět víc. Večer se snažila situaci probrat se svým manželem a Markovím tatínkem. Adam situaci zlehčil s tím, že to Julie přehání a co by se jako dělo. Tím jejich rozhovor skončil a Adam se zavřel u sebe v pokoji.

Pár dní před Mikulášem se Marek v noci počůral. Julie Marka utěšila, že se nic neděje, přeslékla postel a zbytek noci ho nechala spát u sebe. Noční nehodu dávala za vinu strachu z čertů. Plánovanou Mikulášskou návštěvu, kterou pro syna zařídila, zrušila. Naštěstí v den, kdy měla Mikulášova družina dorazit do školy, jeli zrovna k ušní doktorce. U doktorky se nic nepotvrdilo, nicméně Marek ve škole pořád nekomunikoval. V noci se dál stávaly nehody a Marka začalo pobolívat bříško. Julie si všimla, že nechodí na záchod tak pravidelně jako obvykle. Nasadila mu živočišné uhlí, stravu obohatila o vlákninu a doufala, že se dá Marek znovu dopořádku. Přes vánoční prázniny se zdálo, že se všechno vrací do starých kolejí. Noční počůrávání přestalo, Markovovo bříško nezlobilo a zdál se za poslední měsíc víc živější a bezstarostnější.
Starý rok odešel, Nový přišel a děti šli po prázninách znovu do školy. Během pár dní si Marek začal znovu ztěžovat na bolest bříška, znovu se v noci začaly stávat nehody a ve škole Marek s učitelkou pořád nemluvil. Pár dní před pololetním vysvědšením si učitelka Julii znovu zavolala. Sdělila jí, že byla nucena Marka známkovat špatně, jelikož s ní jednoduše nemluví, ale že mu dá na vysvědšení jedničky. Snažila se chápat, že se s Marekm něco děje. Zdůraznila ale, že na konci roku už ústupky dělat nemůže a byla by škoda, aby Marek propadl. Julie už nevěděla kudy kam. Objednala Marka k psychologovi a doufala, že se někam pohnou. Čekací doby jsou však dlouhé a tak je Marek objednaný až na květen. Nedá se nic dělat, musí se vydržet.

Když se po hodině otevřeli dveře do psychologické ordinace a Marek vyšel, zavolala si doktorka ještě Julii. Sdělila jí, že se s ním určitě něco děje, ale zatím z něj  nevytáhla co. Doporučila další návštěvu za dva týdny. Upozornila Julii, že Marek jí musí první pořádně důvěřovat, než se jí otevře a to může nějakou dobu trvat. Julii  nezbývalo, než s další  návštěvou souhlasit. Chce přece svému synovi pomoct. Když přijeli od dokotroky domů, Marek se rozplakal. Jedním dechem řekl Julii, co se děje. Očividně ho doktorka naťukla a teď to muselo všechno ven. Marek toho neřekl moc. Ale dost na to, aby se problém vyřešil. Adam je momentálně na pracovní cestě, ale hned jak se ukáže doma, musí mu všechno říct.
Na druhý den si Julii zavolala učitelka. Sdělila jí, že Marek bez problémů komunikuoval, sám se hlásil a nebyl absolutně žádný problém. Když Julie učitelce řekla, co bylo za problém, učitelka zůstala stát s otevřenou pusou. Neměla slov.

Když se Adam osprchoval po dlouhé cestě a pojedl, Julie spustila:
"Tak už vím, co se dělo s Markem."
"A co se s ním dělo?" Adam nechápavě hleděl.
"Však víc než půl roku řešíme, že má ve škole problémy."
"Jo aha. Toto."
"A tebe nezajímá, kde byl problém? Co se s tvým synem dělo?"
"No, jo. Co se teda dělo?"
"Marek se mě svěřil, že jsi mu dal jednou tolikrát na zadek, kolik měl jedniček."
"No však ze srandy."
Julie se vytočila: "Tak já s klukem běhám po doktorech, jestli nemá problémy s ušima, s ledvinama, že se v noci počurává, hrozí, že v PRVNĺ TŘĺDĚ propadne a ty na to řekneš - ze srandy-? Uvědomuješ si, že to ta tvoje sranda způsobila všechny tyto problémy?"
"Prostím tě nepřeháněj, nepoznáte srandu?"
"Ten kluk se bál, že dostane jedničku a ty ho za to zbiješ."
"Jdi do háje, prosím tě. Chováš se jak histerka." Adam se zvedl od stolu a zabouchl za sebou dveře od pokoje.

Je to už několik týdnů. Marek se znovu těší do školy. Sám se hlasí, s učitelkou bez problému komunikuje. Dokonce se mu podařilo si zlepšit známky na tolik, že se může těšit na samé jedničky. Julie syna pravidelně uklidňuje, že za dobré známky ho určitě nikdo bít nebude naopak zavedla systém odměn aby měl Marek ještě větší motivaci se učit a nosit domů dobré známky. A Adam? Ten si nechce přiznat, že problémy svého syna způsobil on. Úplně zbytečně. Pro srandu.

Inspirované skutečným příběhem. Jména a časy jsou změněny. Příběh nikoliv.